Odstrašující příklady aneb v jakých šatech do divadla určitě nechodit?

Pár příkladů, jak se do divadla určitě nevypravit: Hezká halenka, perfektní k dobře padnoucí sukni nebo kalhotám, jenže místo nich černé legíny. Legíny rozhodně nejsou totéž co kalhoty, jak si některé ženy mylně myslí. Ven se většinou vůbec nehodí, natož do tak společenského prostředí jako je divadlo.

Pohodlí je jenom na doma

Pěkné odpolední šaty, které by dokonale padly k méně formálním lodičkám. Nohy ovšem místo toho hyzdí barevné tenisky. Fuj, nic takového nepatří ani na odpolední dětské představení.

Práci nechte doma

Malá černé v přesné délce. Zdánlivě dokonalý dojem, jenže ho kazí velikánská kabela přes rameno, navíc očividně plná firemních dokumentů z práce. Dotyčná ji prostě zapomněla uložit do šatny.

Pozor, nejste na nádraží

Uniforma s košili s krátkým rukávem – hodí se nádražákům nebo policajtům, ale ne na divadelní představení. Pokud si ji dotyční vezmou, budou vypadat jako buranští strejci.

Je libo flirt? Ne!

Průsvitná blůzka s černou podprsenkou pod ní. Vezměte si ji na firemní večírek, kde chcete flirtovat s kolegy, ale ne na Shakespearovo drama. Vy si možná připadáte sexy, ale vaše okolí to nejspíš tak vnímat nebude.

Svítící platformy? Fuj!

Obstojně vypadající šaty s drobnými kvítky – zdánlivě se nedá nic vytknout, ale jen zdánlivě. Pokud padnete pohledem dolů, uvidíte mohutné boty na platformě s dvanácticentimetrovým podpatkem. Možná i nějaké svítivé barvě – třeba růžové (na šatech je přece v kytičkách také růžová barva). Tako tohle tedy ne! Některé ženy si prostě pojem lodičky vykládají svérázně. Na diskotéku se to hodí, do Národního divadlo rozhodně ne.

Seprané džíny? Brr…

Oprané džíny, i když v kombinaci s hezkou košilí. Nikdy nezapomeňte, že džíny jsou původně pracovní oděv, hodily se v 19. století kovbojům a dělníkům. Kdyby vám přišel do divadla zpocený kovboj s lasem, nejspíš byste se pohoršovali, ale tohle tolerujete? Džíny jsou skvělé na běžné nošení do práce, na sport, na vycházku, ale ne do opery.