Dějiny svetru: Teplou vlnu znali už starověcí Římané

Svetr má obrovsky dlouhou historii. Svetry se pletly už v době starověké Mezopotámie a Číny. Kolem přelomu letopočtu je dobře znali i starověcí Řekové a Římané. Plést se tehdy začalo i na severu Evropy, tedy hlavně ve Skandinávii. Z toho naprosto jasně vyplývá jeho dlouhá tradice.

Zpracují se i syntetická vlákna

Výrobu svetrů značně zjednodušily pletací stroje používané od 20. let 20. století. Umožnily plést svetry i s velmi tenkými vlákny. Tehdy začala také historie svetru jako populárního šik kusu oděvu. Nastala doslova exploze svetrů v pánské módě. Zatímco předtím se z pleteniny nosily nejčastěji ponožky, teď se svetry objevovaly úplně všude. Na lyže, na brusle, na jachtu…Módní návrhářka Coco Chanel vytáhla svetr od pánů a předhodila ho i dámám. Právě jí ženy vděčí za tuhle inspiraci. A když Elza Schiaparelli oblékla černý svetřík s vypletenou bílou mašlí, dámy novince v šatníku podlehly definitivně.

Twinset, vynález ze 30. let 20. století

V současnosti není problém zpracovat ani syntetická vlákna. Svetr může mít různé barvy i podoby. Fantazii se meze nekladou. Tenhle trend ostatně není vůbec žádná novinka. Už po druhé světové válce vznikl obrovský boom barev a nových pletenin. Lidi nadchla kombinace topu a kardiganu, takzvané twinsety – jejím autorem se už ve 30. letech 20. století stal jistý Otto Weisz. Už od této doby také lidé čile pletli doma a pyšnili se svými výrobky.

Ale kam se pěkný svetr vlastně hodí?

• Na běžné denní nošení do práce.
• Do společnosti na nepříliš formální akce, pokud jde o kvalitní svetr sladěný s celkovým outfitem.
• Na sport. Je ale třeba vybrat vhodný druh svetru – například svetr s norským vzorem na lyže. Klidně i do lepších restaurací.

Kam naopak nepatří:

• Do divadla (svléknout a nechat v šatně)
• Na vysoce formální společenská a obchodní setkání