Monotyp pro začátečníky: jeden otisk z hladké tiskové desky

Monotyp je jedinečný otisk obrazu vytvořeného na hladké tiskové desce. Pro první pokus zvolte malý formát, jednu barvu a několik širokých tvarů. Důležité je použít desku, barvu a postup, které jsou podle výrobce vzájemně kompatibilní. Při přenosu přiložte papír jednou a neposouvejte ho po povrchu; jinak se do výsledku může promítnout nechtěný pohyb.

Na rozdíl od vyřezávání pevného opakovatelného motivu zde pracujete s aktuální vrstvou barvy na desce. Její nanesení a následný přenos vytvářejí konkrétní výsledek. První list proto berte jako příležitost poznat materiály a zaznamenat si postup. Není potřeba začít složitým obrazem ani pořizovat vybavení pro velký formát, dokud si neověříte základní práci s malou plochou.

Co je na monotypu jedinečné

Při monotypu může obraz vzniknout nanesením barvy na hladký podklad nebo jejím odebráním z nanesené vrstvy. Přenos na papír lze podle zvoleného systému provést ručním tlakem nebo pomocí lisu. V tomto začátečnickém projektu počítáme s malým formátem a výrobcem podporovaným ručním postupem. Není to univerzální návod pro každou tiskovou desku.

Po prvním otisku může na ploše zbýt část barvy. Někdy lze získat další slabší otisk, často označovaný jako duchový. Neznamená to ale, že z jedné připravené vrstvy automaticky vznikne série totožných listů. Výsledek závisí na skutečném zbytku barvy a použitých materiálech. Pro první pokus si naplánujte jeden hlavní list a případný další berte jako samostatné pozorování.

V různých výukových textech se setkáte také s výrazem monoprint a s různým rozsahem jeho používání. Pro tento návod je podstatné praktické vymezení: pracujete s obrazem na hladké, nevyřezané desce a přenášíte aktuální vrstvu na papír. Nesnažíte se nejprve vyrobit pevný reliéfní vzor určený k opakování stejného motivu.

Nejdřív vyberte vzájemně odpovídající materiály

Použijte hladkou desku určenou pro tisk a kompatibilní barvu pro přenos na papír. Pro domácí začátek může být praktický výrobcem popsaný systém s vodou rozpustnou tiskovou barvou, rozhodující je ale jeho konkrétní určení. Samotný nápis vodou ředitelná nebo obecná podobnost obalu ještě nepotvrzuje použití na každé tiskové ploše.

Pokud má výrobce návod k ručnímu monotypu nebo monoprintu, přečtěte seznam materiálů společně s postupem. Některé gelové desky mají vlastní omezení pro druh barvy; nelze proto automaticky doporučit akryl či temperu pro všechny výrobky. Kompatibilitu řešte před nanesením, nikoli až při čištění nebo po nezdařeném přenosu.

Stejně ověřte, zda má být použitý gumový váleček a jak se s barvou pracuje. Vodou rozpustná barva není automatický pokyn k libovolnému přidávání vody. Ředění může výrobce omezovat nebo vůbec nepřipouštět. Do tohoto prvního projektu proto nezařazujte vlastní směsi, rozpouštědla ani náhrady, jejichž chování na desce neznáte.

Pracovní místo rozdělte na mokrou a čistou část

Připravte si stabilní rovnou plochu a chraňte ji způsobem odpovídajícím použitým materiálům. Jednu část vyhraďte desce, barvě a válečku, druhou čistému papíru. Zvlášť si ponechte místo pro hotový list. Díky tomu nebudete při přenášení otisku hledat volný prostor mezi pomůckami a přenášet barvu na věci, které mají zůstat čisté.

Pro podklad volte účelově určenou desku bez ostrých hran, ne náhodný ostrý kus skla. Zkontrolujte, zda se při běžné práci neposouvá. Papír si připravte před nanášením barvy, aby vás dodatečné stříhání a měření nezdržovalo v průběhu přenosu. Na rub si můžete lehce označit číslo pokusu mimo oblast, kterou chcete později vystavit.

Mějte po ruce návod k čištění konkrétní desky i barvy a potřebné pomůcky připravené podle něj. Není vhodné domýšlet univerzální drhnutí, namáčení nebo použití prostředku až ve chvíli, kdy barva zasychá. Při práci dodržujte pokyny na obalu a udržujte běžné oddělení výtvarných pomůcek od jídla a pití.

Papír vybírejte pro přenos, ne pouze podle gramáže

Na první pokus potřebujete papír odpovídající zvolenému tiskovému systému. Zkontrolujte doporučení výrobce nebo výukového postupu, který pro dané materiály používáte. Jeden údaj o gramáži nepopisuje povrch ani všechny další vlastnosti listu. Neodvozujte proto vhodnost automaticky z toho, že máte doma silnější výkres.

Připravte několik menších listů stejného typu, abyste mezi pokusy neměnili všechno současně. Okraje si můžete nechat širší než samotnou potištěnou plochu; získáte prostor pro manipulaci bez sahání do obrazu. Při přikládání však pracujte podle možností konkrétního systému. Do suchého projektu nepřidávejte automaticky vlhčení papíru jen proto, že jste ho viděli u jiné techniky.

Přehled výběru papíru na kreslení pomůže rozlišit některé obecné údaje, pro monotyp však doplňte vztah k tiskové barvě a desce. Pokud porovnáváte dva druhy papíru, poznamenejte si je. Jinak můžete změnu výsledku přičíst tlaku, i když jste ve skutečnosti současně změnili podklad.

Jednoduchý motiv usnadní čtení výsledku

Pro začátek si navrhněte vlastní nepravidelný ovál, menší kruh a široký tah s mezerami mezi nimi. Jde o modelovou kompozici, kterou můžete zjednodušit na dva prvky. Nepotřebujete předlohu cizího díla ani jemné detaily. Na širokých plochách lépe rozlišíte, kde se barva přenesla souvisle a kde zůstala mezera nebo stopa pohybu.

Počítejte se zrcadlovým převrácením mezi deskou a otiskem. Asymetrické rozložení vám tento vztah ukáže bez práce s písmeny. Pokud je malý kruh na desce na jedné straně, po přenosu sledujte jeho polohu vůči ostatním prvkům. Text a číslice si nechte na později, až bude samotné přikládání papíru srozumitelnější.

Bílá místa mezi tvary nejsou nutně nevyplněná chyba. Mohou být součástí plánovaného obrazu a pomoci rozlišit jednotlivé plochy. Nezakrývejte proto desku další barvou jen kvůli pocitu, že by měla být využitá celá. U prvního listu je cennější přehledný záměr než velké množství motivů, jejichž přenos se bude obtížně vyhodnocovat.

První otisk krok za krokem

Následující postup použijte jen s materiály, jejichž výrobce daný ruční přenos umožňuje. Množství barvy, pracovní čas i způsob tlaku přizpůsobte jeho pokynům. Cílem je jeden malý list, na kterém lze sledovat jednotlivé kroky. Není potřeba docílit dokonale stejnoměrného výsledku za každou cenu.

1. Připravte čistou desku, vhodnou barvu a papír. Zkontrolujte stabilní uložení a místo pro bezpečné odložení otisku.
2. Naneste barvu v odpovídající vrstvě podle návodu. Pokud používáte váleček, pracujte s ním způsobem určeným pro zvolený systém.
3. Vytvořte jednoduchou kompozici širokých tvarů a volných míst. Nepoužívejte ostré nástroje ani neškrábejte povrch nehtem.
4. Přiložte list v zamýšlené poloze jednou. Potom ho po barevné ploše neposouvejte a nepřikládejte opakovaně kvůli průběžnému nahlížení.
5. Proveďte rovnoměrný ruční přenos podle konkrétního návodu. Tlak rozložte do obrazu, aniž byste papír po desce vláčeli.
6. Zvedněte list od jednoho okraje a oddělte ho od plochy. Položte jej na připravené místo a nechte schnout podle použité barvy.

Hotový list nevracejte naslepo na desku, abyste opravili slabší místo. Opětovné přiložení může vytvořit posunutý druhý obrys. Nejprve výsledek prohlédněte a poznamenejte si, co byste chtěli změnit v novém pokusu. Tak zůstane jasné, který postup vedl ke konkrétní podobě otisku.

Jak se dívat na slabá místa a rozmazaný obrys

Po prvním přenosu si položte několik konkrétních otázek. Přenesla se barva ve všech zamýšlených plochách? Vidíte nechtěnou dvojitou hranu? Zůstala bílá mezera tam, kde jste ji naplánovali? Rozlišujte záměrnou nepravidelnost kompozice od stopy pohybu při přikládání. Nemusíte všechny rozdíly okamžitě označit za chybu techniky.

Pokud je výsledek slabý, nezvyšujte bez rozmyslu množství vody, barvy i tlak zároveň. Vraťte se ke kompatibilitě a doporučenému postupu. Potom pro další list vyberte jednu proměnnou, kterou lze v rámci návodu změnit. Díky tomu zjistíte více než při úplně odlišném druhém pokusu, u něhož by nebylo jasné, co mělo vliv.

Rozmazání může souviset s manipulací, ale samotný obrázek nestačí k jisté diagnóze každého problému. Poznamenejte si, zda se papír při přenosu skutečně pohnul nebo zda jste ho nadzvedli a znovu přiložili. Vlastní záznam událostí je užitečnější než obecný závěr z fotografie. Při opakovaných potížích porovnejte postup s pokyny ke konkrétním materiálům.

Zbytek barvy není příslib totožné série

Pokud po sejmutí papíru vidíte na desce zbytek obrazu, můžete podle možností systému zkusit další otisk. Připravte nový list a počítejte s tím, že bude jiný. Výsledek si označte jako další přenos ze stejné připravené vrstvy. Nezaměňujte ho za opakování stejného původního obrazu z pevné vyřezané matrice.

Jestliže pro druhý otisk není dost barvy nebo už materiál neumožňuje odpovídající přenos, nemusíte ho vynucovat. Vraťte se k čištění a novému pokusu podle návodu. Srovnání dvou listů může být zajímavé, není však povinným cílem prvního projektu. Jedna dobře zaznamenaná práce často poskytne přehlednější zkušenost než několik nejasně navazujících otisků.

Pro orientaci v příbuzných činnostech můžete porovnat razítkování papíru nebo frotáž pro začátečníky. Každá technika pracuje s jiným vztahem podkladu, motivu a přenosu. Nejde proto o zaměnitelné názvy pro všechny otisky nebo všechny stopy vzniklé tlakem.

Čištění a jednoduchý záznam pokusu

Desku, váleček a další použité pomůcky vyčistěte podle pokynů jejich výrobců a použité barvy. Není vhodné předpokládat, že všechny hladké tiskové plochy snesou stejné drhnutí či prostředek. Zachovejte povrch bez neplánovaných zásahů a uložte ho doporučeným způsobem. Čistý stůl a oddělený schnoucí list vám také usnadní další práci.

Ke svému otisku připojte krátkou poznámku: typ desky, barvu, papír a jednu podstatnou okolnost přenosu. Nemusíte vést složitý deník. Stačí informace, že list zůstal při tlaku na místě, nebo že jste při přikládání opravovali polohu. Příště budete vědět, co opakovat a které místo postupu si připravit pečlivěji.

Po uschnutí posuzujte výsledek jako samostatnou malou práci. Nepravidelná stopa může být součástí jeho výrazu, ale nemusíte předstírat záměr tam, kde jste chtěli něco jiného. Vyberte si jednu konkrétní změnu pro příští pokus. Tak se postupně naučíte rozlišovat rozhodnutí v kompozici od náhodných změn při samotném přenosu.

Jednotlivé listy ukládejte až ve stavu odpovídajícím použité barvě. Nedávejte čerstvé otisky na sebe jen kvůli úspoře místa na stole. Připravený prostor pro schnutí je proto součástí projektu už před prvním nanesením barvy.

Časté otázky

Potřebuji na první monotyp lis?

Některé systémy umožňují ruční přenos. Pro tento projekt vyberte materiály, u nichž jej výrobce podporuje a popisuje. Zvolený postup pak dodržte místo univerzálního odhadu tlaku.

Mohu použít každou akrylovou barvu na každou gelovou desku?

Kompatibilitu nelze takto zobecnit. Konkrétní deska může mít omezení pro používané barvy. Před prací proto ověřte návod desky i zvoleného barevného systému.

Bude druhý otisk stejný jako první?

Zbytek barvy může umožnit další, často slabší přenos. Není ale zárukou totožného obrazu ani stejně silného výsledku. Druhý list berte jako samostatný otisk ze zbývající vrstvy.

Mám slabou tiskovou barvu automaticky naředit vodou?

Vodou rozpustné provedení samo není pokynem k ředění. Záleží na konkrétní barvě a návodu výrobce. Nejprve ověřte doporučené nanášení a měňte pouze postup, který daný systém připouští.