Tvrdost tužek H, HB a B: jak vybrat stopu pro kreslení

Písmena H, HB a B na grafitové tužce popisují její tvrdostní řadu. H směřuje k tvrdším tuhám, B k měkčím a tmavším, HB je běžný střední výchozí bod. Vyšší číslo zesiluje směr dané řady: 4H je tvrdší než H, zatímco 4B je měkčí než B. Pro začátek kreslení si porovnejte vlastní HB s jednou měkčí tužkou na stejném papíře.

Tmavší kresba nemusí vzniknout silnějším tlačením. Můžete změnit tužku, způsob vedení hrotu nebo počet lehkých vrstev. Tvrdost je tedy pomůcka pro volbu stopy, nikoli pořadí od začátečnického po profesionální nástroj. Velká sada sama nevyřeší, proč se vám linka rýhuje nebo proč nejtmavší místo zůstává šedé.

Tento průvodce se týká běžných grafitových tužek pro psaní a suché kreslení. U barevných pastelek, uhlů, vodou rozmývatelných nástrojů nebo jiných zvláštních výrobků se nespoléhejte na stejný výklad. Nejdřív si ověřte, jaký nástroj držíte. Podobná barva stopy ještě neznamená stejný způsob použití.

Jak funguje stupnice H, HB, B a F

U řady H znamená vyšší číslo tvrdší variantu. Při srovnatelném použití bývá její stopa světlejší a nástroj se hodí tam, kde chcete jemně vedenou linku. U řady B se s rostoucím číslem posouváte k měkčím a tmavším variantám. Nejde ale o jednoduchou číselnou osu, ve které by 2H a 2B představovaly stejný výsledek.

HB je častý univerzální začátek pro psaní i kreslení. Označení F najdete u některých řad jako další stupeň v okolí střední části nabídky. Není nutné ho hned přidávat do výbavy, pokud pro něj zatím nemáte konkrétní úkol. Pro první pochopení rozdílu bývá přehlednější porovnat menší počet zřetelně odlišných možností.

Písmeno ani číslo není známka kvality. Tvrdá tužka není špatná proto, že nevytvoří velkou tmavou plochu tak snadno jako měkká. Měkká zase nemusí být nejlepší pro drobný zápis, který si nechcete rozmazat rukou. Výběr začíná otázkou, co přesně chcete na papíře udělat.

Z čeho vzniká rozdíl v tuze

U běžných grafitových tužek souvisí tvrdost se složením tuhy, zejména s poměrem grafitu a pojivové složky, tradičně jílu. Nejde o olověný hrot, přestože se s takovým označením můžete setkat v cizojazyčných názvech. Pro praktickou volbu nemusíte znát recepturu. Stačí rozumět tomu, že změna označení znamená změnu chování stopy.

Konečný výsledek ovlivňuje také povrch papíru, tvar hrotu a vedení ruky. Dvě tužky proto porovnávejte za podobných podmínek. Pokud jednu zkoušíte špičkou na hladkém listu a druhou širokou plochou na strukturovaném, nevypovídá rozdíl jen o jejich tvrdosti. Do zkoušky vstoupilo několik změn současně.

Nečekejte ani matematickou předpověď tmavosti. Označení 4B neznamená čtyřikrát černější stopu než B a 2H není návod tlačit dvojnásobně. Stupnice vám pomůže vybrat směr dalšího pokusu. Konkrétní způsob použití si ověříte na podkladu, na kterém skutečně kreslíte, místo přenášení dojmu z malé prodejní ukázky.

Co zkusit pro linku, náčrt a tmavší plochu

Zamýšlený úkol Rozumný výchozí pokus Co při zkoušce sledovat
Běžný zápis a jednoduchý náčrt Tužku HB, kterou už máte Čitelnost a pohodlí ruky
Lehká přípravná linka Jemný tah HB nebo tvrdší variantu Zda nevzniká rýha v papíře
Měkčí stínování B nebo 2B Možnost vrstvit bez silného tlaku
Výraznější tmavá plocha Měkčí stupeň, například 4B Tmavost, rozmazávání a charakter povrchu
Drobný přesný detail Dobře připravený hrot vhodné tvrdosti Zda se linka nerozšiřuje víc, než chcete

Tabulka je nabídka pracovních začátků, nikoli povinné přiřazení nástroje k technice. Můžete kreslit celý obrázek jedinou HB a můžete použít měkkou tužku i na světlou stopu. Důležité je, zda vám zvolený nástroj umožní pracovat bez zbytečného tlaku a s výsledkem, který chcete opakovat.

Pokud potřebujete zvolit samotný podklad, pomůže samostatný průvodce papírem na kreslení. Tady si pro první porovnání nechte jeden list. Cílem je poznat změnu tužky, ne současně hledat nový papír, jiný formát a další pomůcky, u kterých pak těžko určíte vliv.

Srovnávací list: jedna změna v každém řádku

Připravte HB a jednu měkčí tužku, například 2B. Vedle každé si poznamenejte označení nebo ho napište na začátek příslušného řádku. Udělejte několik krátkých tahů podobným úchopem a lehkým tlakem. Nehledejte, která tužka vyhraje. Sledujte, jak snadno vzniká čára a co se děje s její šířkou.

Ve druhém řádku zkuste malou plochu z rovnoběžných tahů. Pak přidejte další lehkou vrstvu a všimněte si změny tónu. Pokud potřebujete porovnat širší tah bokem hrotu, udělejte ho u obou tužek. Udržení podobného postupu je užitečnější než snaha vytvořit každou plochu okamžitě stejně tmavou silou.

Třetí řádek věnujte přechodu od světlé k tmavší. Začněte jemně a postupně přidávejte vrstvy. Zastavte se, pokud už povrch jen leštíte nebo vytváříte výraznou rýhu. Poznamenejte si místo, kde jste přestali mít nad stopou pohodlnou kontrolu. To je praktická informace pro výběr dalšího nástroje.

Na malém okraji zkoušky můžete ověřit také opravu gumou, kterou běžně používáte. Neškrábejte papír do úplné bělosti za každou cenu. Sledujte, co jde lehce zesvětlit a co už zůstává viditelné. Výsledek závisí na celém postupu, takže ho nevykládejte jako jedinou vlastnost čísla na tužce.

Proč silnější tlak není vždy řešením světlého stínu

Když je plocha stále světlejší, než chcete, nejprve se podívejte na její povrch. Může být už silně zatlačený, takže další práce je nepříjemná a špatně se opravuje. Zkuste na nové malé ploše měkčí tužku nebo lehké vrstvení. Porovnejte výsledek dřív, než znovu zatlačíte do rozpracované kresby.

Při lehkém náčrtu si hlídejte také stopu, která zůstane bez grafitu jako rýha. Pozdější stín ji může zvýraznit místo toho, aby ji zakryl. Pokud se to děje, zmenšete tlak a ověřte hrot i úchop. Někdy nepotřebujete jinou tvrdost, jen změnit způsob vedení stejné tužky.

Tmavost posuzujte v rámci celé kresby. Pokud je každý okraj silně obtažený, další černá plocha nemusí obrázek zpřehlednit. Určete si, které místo má být nejtmavší, a ostatní nechte lehčí. To je rozhodnutí o kresbě, které žádná sada tvrdostí neudělá sama za vás.

Hrot a držení ruky mění stopu také

Stejnou tužkou můžete kreslit úzkou čáru špičkou nebo širší stopu bokem připraveného hrotu. Při porovnání tvrdostí si tuto změnu pojmenujte. Rozšířený tah měkkou tužkou není důkaz, že s ní nelze nakreslit detail. Možná má jen jinak ořezaný hrot než nástroj, se kterým ji srovnáváte.

Ořezávejte způsobem vhodným pro konkrétní tužku a použitou pomůcku. Pokud se hrot opakovaně láme, přerušte kreslení a prohlédněte ho. Nemusí jít o signál, že neumíte používat měkkou tužku. Poškozená tuha nebo nevhodné ořezávátko mohou ztěžovat i jednoduchou zkoušku; nejprve odstraňte tento problém a teprve pak hodnoťte tvrdost.

Při větší ploše může pomoci uvolněnější pohyb, který nevede vše jen prsty. Není nutné okamžitě měnit celý úchop. Zkuste jeden drobný rozdíl na pracovním listu a sledujte, zda se ruka méně namáhá. Pokud nová poloha není pohodlná, vraťte se k vlastnímu ovládání a upravte raději rozsah tahu.

Rozmazávání a lesk posuzujte podle zamýšlené kresby

Při měkčí stopě si všimněte, co se stane, když po ní nechtěně přejedete dlaní. Rozmazání může být nežádoucí při přesné lince, ale samo o sobě není známkou špatné tužky. Pracujte tak, abyste ruku opírali o čistou část listu nebo vhodný čistý pomocný papír. Kresbu zbytečně netřete rukávem.

Grafitová plocha se může v různém světle lesknout. Když hodnotíte tmavost jen z jednoho ostrého úhlu, může vás tento odlesk mást. Podívejte se na list v běžném rozptýleném světle a porovnejte skutečný záměr. Nesnažte se každý odlesk odstranit dalším tlakem; tím můžete povrch jen více uhladit.

Speciální matné či jiné grafitové řady mohou mít odlišné vlastnosti. Pokud po nich saháte, čtěte popis konkrétního výrobku a nepředpokládejte, že číslo tvrdosti samo popíše celý výsledek. Pro první poznání stupnice vám ale obvykle stačí běžná menší dvojice. Nový typ nástroje přidávejte až podle konkrétní potřeby.

Malá výbava podle skutečně chybějící stopy

Začněte tím, co už máte doma. Pokud vlastní HB kreslí pohodlně a dokážete s ní udělat několik tónů, můžete ji používat dál. Další tužka má smysl tehdy, když umíte pojmenovat chybějící možnost: třeba tmavší měkkou plochu bez silného tlaku. Nekupujte celou řadu jen proto, že jednotlivá čísla tvoří hezkou posloupnost.

Po pár kresbách si u zkušebního listu označte, po kterých stupních jste opravdu sáhli. Pokud jednu tužku používáte na náčrt a druhou na stín, máte funkční základ. Třetí může později vyplnit konkrétní mezeru. Počet nástrojů ale není měřítkem pokroku ani důvodem zpochybňovat obrázek nakreslený jedinou tužkou.

Ukládejte tužky tak, aby se připravené hroty zbytečně neodlamovaly při přenášení. Zkušební list si nechte u bloku a napište k němu použitý papír. Při změně podkladu stačí krátké nové porovnání. Tak získáte vlastní praktickou mapu stopy místo další obecné tabulky, kterou při kreslení neumíte použít.

U mechanické tužky oddělte tvrdost a průměr tuhy

Na náplni můžete vidět například označení 0,5 mm HB. Hodnota v milimetrech popisuje průměr tuhy, zatímco HB její tvrdostní označení. Nejde o dvě různé podoby stejné informace. Stejný průměr může být nabízený v různých tvrdostech a stejná tvrdost v různých průměrech, podle konkrétní výrobkové řady.

Při doplňování nejprve ověřte, jaký rozměr přijímá vaše mechanická tužka. Teprve potom vybírejte tvrdost vhodnou pro požadovanou stopu. Nevkládejte jiný průměr jen proto, že je na obalu oblíbené 2B. Označení nástroje, rozměr náplně a tvrdost si napište vedle sebe; při dalším nákupu se tak nebudou plést.

Pro porovnání měkkosti použijte dvě kompatibilní náplně stejného průměru a podobný způsob vedení. Vysuňte jen množství odpovídající pokynům nástroje a pracujte lehce. Pokud se příliš vysunutá tuha láme, nejprve řešte toto nastavení. Zlomení samo o sobě ještě neříká, že je celá tvrdostní řada pro vaše kreslení nevhodná.

Mechanická tužka také není povinný další krok po dřevěné. Může vám vyhovovat pro konkrétní linku nebo zápis, ale o výběru rozhoduje ovládání a použití. Vlastní zkušební list může obsahovat oba nástroje, pokud jasně označíte, co se kromě tvrdosti změnilo.

Pokud se označení na dřevěné tužce začíná odírat, opište si ho předem do vzorníku. Později pak nezaměníte oblíbenou stopu s jiným neoznačeným nástrojem.

Opravu čáry nebo jemné zesvětlení si nejdřív vyzkoušejte na odřezku stejného papíru. Srovnání plastické a běžné gumy ukazuje rozdíl úkolů, tvarování pracovní plochy i kontrolu povrchu po zásahu.

Časté otázky

Je 2B tvrdší než HB?

Ne, v běžné stupnici patří 2B na měkčí stranu než HB. Při srovnatelném použití může snáz vytvářet tmavší stopu. Výsledek ale stále ovlivní tlak, hrot a papír.

Potřebuji na kreslení celou sadu tvrdostí?

Nemusíte, začít lze i jedinou tužkou. Pro srovnání může stačit HB a jedna měkčí varianta, například 2B. Další přidávejte podle konkrétní stopy, která vám při práci chybí.

Proč mám ve světlém náčrtu vyryté čáry?

Nejdřív zkontrolujte tlak a stav hrotu. Tvrdší tužka při silném přítlaku může zanechat rýhu, která se později obtížně zakrývá. Zkuste lehčí tah na novém místě a změny porovnejte před pokračováním v kresbě.

Znamená 4B čtyřikrát tmavší čáru než B?

Ne, číslo není takový násobek výsledné tmavosti. Označuje další stupeň v měkčí řadě B. Použijte ho jako vodítko pro výběr a konkrétní stopu si ověřte na vlastním papíře.

Lenka Váhová

Lenka Váhová

Lenka Váhová - redaktorka časopisu Lastfashion v online i tištěné podobě. Zajímá se o obor módy a krásy. Již 5 let působí jako hlavní copywriterka.

Lenka Váhová has 608 posts and counting. See all posts by Lenka Váhová